Při kupování domu či rekreační chaty si kromě jiného také prověřte, zda vámi vyhlédnutý objekt nestojí v povodňové oblasti. Pokud by došlo k záplavě, pojišťovna by vám škodu neuhradila. Řada pojišťoven nemovitosti v záplavové oblasti ani nepojišťuje, nebo požaduje vysokou pojistku. Kdo chce mít přesto chatu blízko vody, jelikož je vášnivým rybářem nebo milovníkem vodních sportů, musí tedy počítat s tím, že si buď připlatí, nebo bude mít chatu prostě nepojištěnou.

Jak zjistit, zda je nemovitost v záplavové zóně

Prvním varovným signálem je, když je nabízená nemovitost cenově o dost výhodnější oproti jiným v daném regionu. Informace o pravděpodobnosti záplav můžete dohledat na volně dostupných online mapách. Vybírejte ovšem ty, které nabízí aktualizované a ověřené informace. Spolehlivý je například Centrální datový sklad ČHMÚ a jeho mapa. Podle odborníků je nejlepším zdrojem tzv. CDS mapa, která pro širokou veřejnost zpřístupňuje data centrálního datového skladu, a to formou map povodňových rizik.

Pojištění nemovitosti v povodňové zóně

Konkrétní podmínka se nejčastěji odvíjejí od povodňové mapy České asociace pojišťoven. Ta počítá se čtyřmi zónami. Nejrizikovější je 4. zóna, ve které jsou většinou objekty nepojistitelné. U první zóny je riziko zanedbatelné a většinou nemá na pojistku vliv. U zón 2 a 3 lze předpokládat navýšení pojistného o rizikový příplatek.

Na co si dát pozor u pojistné smlouvy

Důkladně přečíst pojistné podmínky se rozhodně vyplatí, jelikož si sice chatu pojistíte, ale v případě velké vody peníze nedostanete. Dalším úskalím je, že pojišťovny docela běžně rozlišují mezi povodní a záplavou. Povodní se myslí případ, kdy území zaplaví vod vylitá z řek, přehrad či rybníků. Záplavou zase případ, kdy území zaplaví voda jiným způsobem než při povodni, tedy například v důsledku přívalových dešťů. Nejčastěji to bývá voda z polí, která se nestačí vsáknout. Proto si ověřte, zda se vaše pojistka týká obou uvedených případů.