Odpovědnost zaměstnance je upravena zejména zákoníkem práce. Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů. 

Při výpočtu pojistného vychází pojišťovny především z limitu pojistného plnění, druhu vykonávané činnosti, rozsahu pojištění např. je-li zahrnuto do pojištění i škoda na vozidlech, územní platnosti a spoluúčasti.

Odpovědnost zaměstnance rozlišujeme na

• obecnou odpovědnost – zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat náhradu jemu způsobené újmy ve výši maximálně 4,5 násobku průměrného výdělku. Pokud však zaměstnanec způsobí škodu úmyslně, pod vlivem alkoholu nebo omamných látek, tento limit neplatí.
• zvláštní odpovědnost – zaměstnanec odpovídá podle § 252 až 256 zákoníku práce bez limitu. Důležitou podmínkou je písemná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.
  Mezi zvláštní odpovědnost patří odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, například manko v pokladně a odpovědnost za ztrátu svěřených věcí, to může být odpovědnost za svěřené pracovní pomůcky.

Zaměstnanec odpovídá vždy svému zaměstnavateli. Způsobí-li zaměstnanec škodu třetí osobě, odpovídá za tuto škodu zaměstnavatel. Zaměstnavatel poté může chtít škodu uhradit po zaměstnanci.